umělecká galerie

Hvězdy ve špalíru

Písně, písně hvězd,
odvážné melodie hrdinských pěvců, trubadůrů společnosti,
kteří dávají poetické názvy všemu dění kolem.
Slunce prosvítá mezi horami mraků,
vylupuje se z východních kopců mezi stromy
a postupně prozařuje zemský prostor:
jakoby se opona rozevřela,
vlhká hrana světla se líhne rychle
v ostrém kontrastu odcházejícího stínu
v odstínech radostné záře.
Stojíš na břehu Bodamského jezera
a sleduješ pohyb siluety stínu kostela,
jehož věž se pomalu prodlužuje od náměstí až na tržnici.
Místní zpěváci jódlují své horské písně o těžkém života běhu v kopcích,
prociťují tu výšku a hloubku nebe,
kterou objevují po svých matkách a otcích.
hvězdy se stáčejí v jednu stranu jakoby chtěly uhnout,
zformovat špalír,
aby komusi uvolnily místo.
Radost z pohybu, radost z hlubokého nádechu při zpěvu, radot z ladně znějícího vícehlasu,
jako ve snu se mi vybavují nesourodé představy o vysoko šlehajících plamenech, bylo to někde hodně daleko, na východě.!!
Pitch bender – Nashville:
Děláš takový ty pohyby, co jako něco vyjadřujou, však víš,
ó, ty bejby zpívající pro všechny , co duše maj´ na líc i na ruby,
ó, Ruby,
don´t cry any more, please, just lough,
lough as long as you can,
potože musíš,
takový ty pohyby, kdy zpíváš,
děláš jen tak, abys vyjádila, že ´seš tady,
aby o tobě věděli,aby si tě všimli,
aby na tebe nezapomněli,
ó, ty sexy, sexy Ruby,
co zpíváš o víře v Krista,
Ježíše alta vista,
úplně jistá,
jak zrnko prachu na tvém břiše,
co sotva dýše,
ach bejby,
utrpení zlého dostalo se i tobě, a ty teď zpíváš,
jak jasně zní to když svůj hlas otvíráš,
pomyslně ty čistá,
v rytmu hříchu,
v rytmu viny,
v rytmu tvého špatného prošedivělého svědomí,
v rytmu světa bolu a špíny,
v rytmu dřiny,
otrocké, kde po svobodě volá spirituál člověka stvořeného ze stejné hlíny
jako Adam s Evou, když v ráji milovali se plni naděje a víry,
kdy svědky byly jim jen stromů stíny,
stromů z lesů i rajských zahrad,
spirituál člověka bílého i černého, žlutého i rudého,
spirituál Matky Tererzy, Alberta Schweitzera, Máhátamá Gándího, Martina Luthera Kinga,
spirituál všech bezejmených, za kterými volali nacisté, kontrarevolucionáři i revolucionáři
přinášející smrt do měst a vesnic v Kambodži, ve Vietnamu, ve Rwandě svoje zhoubné:
„get rid of you“,
svoje nenávistné:
„Raus, raus, schnell, schnell.“
Žalozpěvy, žalozpěvy hvězd,
to všechno jsou naléhavé žalozpěvy, co se odráží od tvých ušních boltců,
zatím velmi, velmi skrytě, nepoznáno a nechápáno,
co hledá cestu do tvé mysli, vědomí, podvědomí i nevědomí,
do tvého očekávajícího a připraveného těla,
protože prázdná stopa paměti po historii tvých dědů a pradědů, babiček a prababiček, je připravena nést zodpovědnost i za tuto minulou nesnesitelnou realitu nelidských krutostí, které se děly,
a nemůžeme je zakrýt žádným „ano, chápu, to byla válka,“
anebo:“jistě, rozumím, to byl holocaust.“
- nelze to odbýt touto větou,
protože druhá světová válka je teď
a holocaust právě probíhá,
protože dokud nejsme vypořádáni se svou minulostí,
vrací se nám všechno jako pružinou s otřesnou precizností a razancí
v našich dětech, v našich blízkých,
vrací se nám všem, kdo jsme se z vlastního rozhodnutí,
anebo z rozhodnutí společensko politického,
rozhodli mlčet o tom, co bylo,
abychom nepřišli do problémů s vládnoucí stranou,
aby vládní propaganda mohla propagovat souhlas a chválu
za splněné hodpodářské,
sportovní, vzdělávací, společenské a jiné podobné aktivity,
jež dostatečně pokrytecky dezinformují svými prostředky
o úspěších sebe sama, ovšem za cenu lží, zkreslování skutečností,
propagandistických sjezdů spisovatelů, uměleckých a jiných prohlášení jakožto líčidel,
ze kterých bylo cítit pachem svobody, jakožto něco neznámého,
zápaďáckého, jakožto cosi u nás nepřípustného, zakázaného.
Elie Wiesel – kdysi, snad v sedmdesátých letech
se u vchodu do Velké synagogy v Moskvě
setkává s mladými demonstranty volajícími po svobodě.
Když se jich zeptá, proč chtějí svobodu, dostává se mu odpovědi ústy jedné mladé dívky:
"Protože chceme zpívat."

…...........................…....................................
Z nevydané básnické sbírky Holofaustovo osiřelé Blues (© 2015)

Váš hlas: Žádný
Průměr: 10 (2 hlasů)

Komentáře

Nový komentář

  • Web page addresses and e-mail addresses turn into links automatically.
  • Povolené HTML tagy: <a> <em> <strong> <cite> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Lines and paragraphs break automatically.

More information about formatting options

CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.

TOPlist

Programování a správa lev@pro-company.info