Rašící popínavá rostlina
ovíjí srdce
žaludek
hlavu
vyráží do všech svalů zároveň
proniká do všech oblastí bytí
Bojím se lží
a stokrát porušených slibů
Slyším šelestit paniku
i pronikat naději
Slyším útěšné písně beze slov
nikdy napsány nebyly
Všechno je najednou volné
idylické
jako první den prázdnin
Nikdy nevím
jak dlouhé prázdniny budou
Kolik váží vteřina strachu?
(651 hodnocení, průměr: 2,06 z 5)
Loading...
Viděl jsem tuto báseň v kombinaci s fotografíí, která tento text násobí. Rostlina ovíjí lucernu, jejíž světlo šíří naději. Ale i bez té krásné fotky vnímám velmi dobře vystiženou emoci – strach-, kterou všichni dobře známe. Má mnoho podob a jejich dopad je v básni výstižně zachycen. Obdivuji přirovnání idylické volnosti k prvnímu dni prázdnin, kdo by si tento pocit nepamatoval.
Básně této autorky mívají velký obsah, aniž by na to potřebovala obrovské množství veršů, kde se pro spoustu zbytečných slov obtížně dostáváte k podstatě věci.
David
Velice působivá báseň o strachu, která ovšem jiskří závěrečnou pointou. Všechno má svůj konec, ale i začátek.