Eva Fousová – Dotek anděla

Dnes cestou v lánu obilí
Objevil se mi anděl ztepilý
Byl v krásném mužném těle
Poznala jsem v něm hned přítele
Oči modré jak blankytná obloha
To, že se objevil, nebyla náhoda
V ruce nesl nádhernou kytici
Kouzelný úsměv se zrcadlil na líci
Kytici z chrp, vlčích máků a obilí
Podal mi něžně, přesně v tu chvíli
Kdy z nebe se sneslo veliké káně
A usedlo na jeho opálené rámě
Potom mi řekl, ať jdu k němu blíž
Objal mě a sejmul tak velikou tíž
Co dlouho jsem v hloubce své ukrývala
Chvilku jsem plakala a pak se smála
Potom mě políbil jak lehounký vánek
A já jsem upadla v hluboký spánek
Zdál se mi v tom spánku prazvláštní sen
Anděl mě nosil na rukou jen
Vznášeli jsme se jak ptáci divocí
Létali světem přes den i po nocích
Viděla jsem tolik úžasných příběhů
Možná si říkáte, jestli se nepletu
Od věků, co žijem na téhle planetě
Hodně moc andělů putuje po světě
Stačí jen někomu pohlédnout do očí zas
A já už vím, že kus anděla je v každém z nás

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 hodnocení, průměr: 2,69 z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.