Ingrid Hanušová – Kocovina

Po dnech co choulí se jak sevřená pěst v cizí dlani
po barevných nocích které tančí přes ostrůvky spaní
ten velký bílý slon zas v tajném koutě stojí
a směšné rány se mu nikdy nezahojí
Jen někdy v tichém rozhovoru s tím jenž lidský není
vejde zvíře na bílý čas v blaženém zastavení
pak pestré rybky letí nehybně a tiše
v širokém sloním pohostinném břiše

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (35 hodnocení, průměr: 3,63 z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.