Mokrosníh stéká do ptačího zpěvu
vůči paprskům slunka bezbranně
holubím pírkem píšu si do dlaně
kamínky k prahu skládám z pytlíku
řasenka pouští šmouhy do úsměvu
na bílý kabát z černých uhlíků
veverka přes cestu si čile skáče
za oknem zmrzlé špičky šnytlíku
koukají na mě z květináče
Já kvetu. A co ty, truhlíku?
(33 hodnocení, průměr: 3,52 z 5)
Loading...