Karel Ševčík – Vrba

Pod důvěrou lidských řečí 
svěsil jsem myšlenky vrbového proutí.
Místo listů a jehněd pučí jen tichý soucit.
Kdo vroste steskem do mé kůry?
Proutek a větev nadějí,
než ohnou se k zemi ze všech těžkostí.
Prodýcham se skrz listí,
že světlo mě zbaví těch úzkostí,
dřív než trouchnivě padnu k zemi.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 hodnocení, průměr: 3,45 z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.