Marek Řezanka – Předobraz

Číše již přetekla – a víno rozlilo se.
Ubrus je jím opilý – a pod ním louže slz.
Podlaha rozměklá chladí své nohy bosé,
aby se vzchopily – a došly kamsi skrz.

Jsou cizí lokály – kde včera jsme se smáli.
Směrnice již neplatí – tak jako vlastně nic.
Jsme ti, kdo lokali – teď na suchu jsme malí,
s knihami bez statí – s knihami z popelnic.

Co bylo železné, se jako vata drolí,
bičováno korozí. Co hřálo, mrazí dnes.
Duben si před březnem vypůjčil jeho roli.
Co že nás ohrozí? Vše to, co nelze snést.

Číše již přetekla, když cosi káplo do ní.
Zděšení se ozývá, to nevyřčené „Proč?“
Není Ráj bez Pekla. Dětský pláč zažadoní,
ať není hrozivá ta do snů vpitá moč…

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (45 hodnocení, průměr: 3,91 z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.