Hodina před velkým svátkem
červíček človíček český zvědavosti pln až po hrdlo své duše hloubavé
šel se podívat
jenom vykoukl a bác
už to schytal
ofoukl jej vítr příznivý
ozářilo jej sluníčko usměvavé a už musel
už nemohl vyjít z řady
tisíce rukou a tisíce řetězů jej táhlo do zákrytu
tisíce libo pachů mu zahřívalo zátylek
no, když už jsem tady tak proč ne
zvedl ruku a myslel to jako vděk
a přišlo jaro
a on překvapený vstřebávajíc dojmy polohlasně jen tak pro sebe si řekl
není to tak špatné dát tomuhle tomu svůj hlas
v té chvíli přistihl se, že je rád
od této chvíle věděl, že spousta věcí včetně tohohle jara je zázrak smrti a
zrození
a on se svou zvednutou rukou je někde uprostřed
(100 hodnocení, průměr: 2,49 z 5)
Loading...
Poezie, která uvízne čtenáři v mysli je známkou, že to umíš skvělé, básníku-))Pavlína