Cesta je modrá,
obloha šedá,
a z prachu poutník
klíč matnej zvedá.
Klíčovou dírkou
do nebe kouká,
přespává v lesích,
toulá se v loukách.
Ví, musí žít jen s tím, co má.
Cesta je šílená,
za sebou míle má,
pár věcí po kapsách,
na dno si občas sáh ́.
Cesta je blátivá,
sem tam se bloudívá,
moh ́ mít víc, moh ́ mít míň…
Do města přišel,
z tisíců dveří
ty pravé najdou
ti, kdo v to věří.
Výhra se schová
jak slunce v mracích,
klíč, kterej našel,
zas radši ztrácí.
Ví, musí žít už jen s tím, co má.
Cesta je šílená,
za sebou míle má,
pár věcí po kapsách,
na dno si občas sáh ́.
Cesta je blátivá,
sem tam se bloudívá,
moh ́ mít víc, moh ́ mít míň…