Blog

Vymletou cestou děravou rachotí kára života všude bodláčí a málo sedmikrásek Kára kvílí naříká všude nenávist a málo lásek Jak osel za mrkví vleče se unaveně v bláhové naději že zítra to bude jiné Kolem vlci vyjí co dělat výt taky když jde o přežití Snaží se nerozsypat dovléct na rozcestí co když je za ním…

Zahrada ovládaná černou nocí Otevřeným prostranstvím zakvílel vítr a prořízl teplou noc jako nůž Od lesní samoty na větrných perutích přilétá skučení divoké šílené smyslné hudby nabité příběhy S každým vzlykem saxofonu očekáváte dívky na jiskřících košťatech v divokém reji Budou se řítit mezi oblaky za letu měnit ve veselé chlupaté čerty a zase zpět v rozevláté krasavice…

Slepec hrál na flétnu a noční podzimní Kampa mu naslouchala Vítr hnal v kruzích suché listy Tiše – ještě tišeji Tenké prsty přebíhají po otvorech Vítr vrhá listí do tváře Je bezva mít po ruce kus zpívajícího dřeva uklidňující když člověk sám chce Hrál krásně jen pro sebe v tak pozdní noční hodině turisté nejsou Slepec hrál…