Marek Šlechta – Vcházejte těsnou branou
píseń z Oratoria Kázání na hoře (KNH) text: Matoušovo evangelium, kapitola 7, verše 13 – 15 Hudba : Marek Šlechta Zpěv: Marta Ženatá Klavír: Marie Dos Santos
píseń z Oratoria Kázání na hoře (KNH) text: Matoušovo evangelium, kapitola 7, verše 13 – 15 Hudba : Marek Šlechta Zpěv: Marta Ženatá Klavír: Marie Dos Santos
píseń z Oratoria Kázání na hoře (KNH) text: Matoušovo evangelium, kapitola 6, verše 22 – 23 Hudba : Marek Šlechta Zpěv: Marta Ženatá Klavír: Marie Dos Santos
píseń z Oratoria Kázání na hoře (KNH) text: Matoušovo evangelium, kapitola 5, verše 3 – 12 Hudba : Marek Šlechta Zpěv: Marta Ženatá Klavír: Marie Dos Santos
(exkurze do sbírky s názvem Prostomoderní Holofaust a Lucrezia Giorgia) Na kraji Kyjeva malá je hospůdka, kdysi tam přijela neznámá osůbka, lázeňský sympaťák, typický letní host, přijel sem jenom tak, čistě jen pro radost. Příjemná hudba hraje tu v pozadí, snad mohu říct, že nic zde mi nevadí, obsluha ochotná, slušná a příjemná, vše podle…
Nekrolog u snídaně: náš život platí daně, z účtů, co ztratili jsme v Jeruzalémě rozechvěně, nakloněni k Nářků stěně, kde plakal ́s vždycky jak pláče štěně: melancholicky, patologicky dětsky, upřímně lidsky, i když nelogicky. Totiž: že úctu máš k národu, k zemi a k ženě, že refrén ten vrací se Ti nepromyšleně, že popel zabitých…
(exkurz ze sbírky Prostomoderní Holofaust a Lucrezia Georgia) Giordano z Brna Pendolinem do Wroclavi nikdy neodjel, protože točí se, točí, jak suchomel v koši, jak svědomí hroší, jak v očnici oči, moji milí hoši. Giordano z Brna potkal se s Holofaustem ve vlaku z Vídně do nenávratna. Do slunce východu vlaky odjížděly neznámo přesněji kam,…
Ti stateční jsou slepí co nevidí úsměv ženy pěšáci s bílou holí klepou o asfalt, o kameny Ve dne jak v noci v noci jak za dne bloudí pod sluncem, lucernami a světlo žádné Ptala jsem se jednoho co na refýži stál zda-li má sny a jaké Slečno, teď se mi vysmíváte já nemám sny…
https://www.youtube.com/watch?v=NKeasgEOACw
https://www.youtube.com/watch?v=ejE2_Vk3D6g
https://www.youtube.com/watch?v=alhTvrz14Eo
Bouře mě svými hromy k sobě volá, dešťové kapky mě smáčejí a nesměle lákají doprostřed luk, kde blesky tančí jako můj doprovod. Samou radostí zajiskří, až oheň vzplane. Ten oranžový démon bezděčně ujídá mé šaty a plazí se po mně, chce mě, kousek po kousku mě ochutnává. Já v rozkoši bolestně vzdychám a svádím boj…
Srdce až v žaludku mám, já znenadání spolkla ho. Teď tluče mi jak o závod, trápí mě jak zlý sen. Živí se z Kristových ran, přemýšlím, jak zbavím se ho, snad budu muset na záchod nebo s ním krkem ven. Srdce až v žaludku mám, nevím, kdo ho tam dal. Rozežírá plíce, chce toho snad více, jak pěst velká…