Házím svá slova
do bezedné studny
a marně čekám
až se ozve
ŽBLUŇK!
PLESK!
BÁC!
cokoli
co jistotu mi dá
že žal mlčení
přerývaného povzdechy
jen Tvojí zásluhou
přebolí
Bezmoc
a beznaděj
nejsou blíženci
Beznaděj je pocit
že z toho nejde utéct
je to jenom
obyčejný
pocit
že už nikdy
nebudeš moci
žít
A bezmoc
je kamenná stěna
postavena
beznadějí
chvástá se jak pyšný kohout
že ji nelze překlenout
a jsouc pouhou
představou
již jediný krok může
rozptýlit
přesto má zvláštní moc
všechny Tvé snahy
ještě před jejich zrozením
umrtvit