Tomáš Choura

Informace o autorovi

Tomáš Choura – Svatba

Pokorný si dneska Pyšnou bere,ten, kdo je vidí, zpozorní,vykročí společně jedním směrema oba budou Pokorní. Bývala divoká, on si ji vychovával,byla to práce a často prý celkem kravál,ale dnes konečně, na stará kolena,má ženu, která je ctnostná a zkrocená. Dvě „ANO“, polibek a pohled do očí,a palce držme jim, ať mu zas nezvlčí!

Tomáš Choura – Pozvánka do ráje

Pozvu tě do baru se starým gramofonem,tam není žádný spěch a žádné honem,budem pít griotku u starých desek,kdo sem kdy zavítal, tak ten se nesek ́. Spousta knih v regálech, prach setřu z hřbetů,dál nikam nemusíš, konečná je tu,do starých stránek se můžeme začíst,a třeba i víckrát, to bych byl radši. Svět venku ať frčí,…

Tomáš Choura – To jsem jednou viděl zakrslého králíka

To jsem jednou viděl zakrslého králíka,jak na sebe tajně v noci po tmě navlíkáparádní kožíšek zaječí.Snad se prý převlekem zavděčí,kéž by mě zítra zaječky klofly,říkal, když zapínal poslední knoflík. Po samičkách ale nikde ani stopy,proč se všechny skryly, králík nepochopil.Víte, on byl podzim, myslivecké hony,a to si chce každý nimrod domů donýstnějaké lovecké trofeje.Králíku, bum,…

Ingrid Hanušová – Báseň pro surromantika

Máš v dlaních očimáš v dlaních provázkya chodíš okolopoutáš mne plíživě do lásky…a tiskneš do mneprsty už planoucía chodíš okolokrásně jak pavouci Máš v očích dlaněmáš v očích obrázkyjdeš blíž a blížvstupuješ bez zbraní do lásky…nahý a svatýdáváš své dlanějdeš blíž a blíždát přibít se za ně

Ingrid Hanušová – Na břehu noci

Sedím na břehu večeraV rozevřené náruči jezeraSouhvězdí oken za hladinouHledí tak vlídně, vody plynou,Voňavé teplo vlasy čeříA stíny tmavnou mezi keři Čluny v černém skle zkameníPod branou hvězd hledím vstříc prameniK mým nohám pastýř vítr ženeSkleněné vlnky ukázněnéVoňavé teplo čeří vlasyCo mi to vítr říká asi Půlka citrónu nad lesyV souhvězdí Vah rozmarně pluje siZároveň…

Alena Klímová-Brejchová – Kosmická Krasavice (pro Okřídlené)

Byla živá a vědoma si své výjimečné krásy,když jako Modrá perla plula ledovou temnotou…Hýčkána horoucím Jasem svého Otce oslnivě zářila…Za miliardy let vypiplala na svých kamenných zádechenklávu dvounohého bezkřídlého hmyzua milovala jej jako každá hrdá mámaPřemnožil se však a stal se neúnosným alergenem…Vylučoval palčivé jedy, dusivý dýmprobodával její zelenou kůži milionem ropných děrzavrtával se do…

Alena Klímová-Brejchová – Do morku vysátý…

Když jí ráno s láskou hleděl do očíona umírala hlady… touhou samičíJak Kudlanka toužila ho pozřítmít potravu v útrobách, hned… teďToužila polykat ho, hltat… pro výživu pítjak Ambru rozetřít ho na svou pleť…A tak polkla jeho sémě ke snídaniNasála ho ústy oteklými od líbáníPoužila polovinu bělostného milionulidských nikdy nezrozených dětíjejichž Síla jak formace neslyšených tónůdo prostorů hledající…

Marie Dos Santos Samek – Rozsviť svícen ve svém okně

Rozsviť svícen ve svém okněv modři večerů adventníchuž přišla zima, dřív se stmíváza okny padá bílý sníh Tak rozsviť svícen ve svém okněta snaha se ti neztratía ti, co zbloudí ve vánicisnadněji se pak navrátí Rozsviť svícny ve svých oknechať projasní noc jako denkdyž jejich zář do ulic svítípak netřeba již luceren. Rozsviť svícny ve…

Marie Dos Santos Samek – Herec a scénárista

Jsme jako herec a scénáristahrajeme v smutku, v legracia naše hra je jasná, čistájsme jako herec a scénárista Pouštím své pero po papíruproč za kompars se schovávats hlavní rolí Ti přijde slávasvou tvorbou Tobě poctu vzdávámto nejvíc, co Ti můžu dátjsi hrdinou tak akorátpostava kladná, sebejistájsme jako herec a scénárista. Píšu tak, aby tvoje daryzazářit…

Marie Dos Santos Samek – Miluji papír

Miluji papírkdyž šustí nočním tichema tenká tužka lehce hladí jeho dřeň Miluji papírkdyž trháš nevhodný návrha on z tvých drobných dlaní vydá tichý sten Miluji papírten návrat ke starým časůmkdy ruka lehce o ruku se třela kdy mluvili jsme spolu tváří v tvářa kapka rosy na tvém rtu se chvěla a když nebylo možné setkávat…