Marek Šlechta

Informace o autorovi

poezie

Marek Šlechta – Člověk ani nedýchá

(Pocta Itzchaku Perlmanovi, houslistovi hlavního tématu hudby k filmu Schindlerův seznam) Člověk ani nedýchá, první takt vzniká a zaniká, pryč je hrdost, mizí pýcha, cosi uvnitř zavzdychá, cosi uvnitř se odemyká. Nitrem probouzí se lásky spoje, i když navenek jsou zjevně nepokoje, ale ty jsi umělec bez kroje, bez zášti, závisti a nenávisti. Až přijde…

poezie

Marek Šlechta – Čas není I

Čas není, zívá ti do kapes a pod kapucu inverzního snění nesplnitelných tužeb obětí první a druhé světovém války, kolmo na utajená přání, mecho – medových dlení, ouha – po setmění, to jsou ta, co nejvíc chceme, ale nikomu je neřekneme. Čas není, zpívá si fujara za kuropění, a skřítek odvedle se kření: co blízko…

poezie

Marek Šlechta – Blahoslavení caparti

Blahoslavení caparti. forenzní haranti, hooligans vagabondi, traumatologičtí James Bondi, Hopsahejsa poskakovali rejskové, toť svoloč černá, vesměs nevěrná, hypochondričtí melancholici, abstinující alkoholici, gambleři a záletníci. Zámek zamčen na tři západy, čtvrtý západ už se brousí, pátý projektuje, zatímco první stářím rezne a druhý protest tajný kuje. Sólo nostalgických houslí Warszavského gheta se probourává do Euroamerického svědomí…

poezie

Marek Šlechta – Giordano z Brna

(exkurz ze sbírky Prostomoderní Holofaust a Lucrezia Georgia) Giordano z Brna Pendolinem do Wroclavi nikdy neodjel, protože točí se, točí, jak suchomel v koši, jak svědomí hroší, jak v očnici oči, moji milí hoši. Giordano z Brna potkal se s Holofaustem ve vlaku z Vídně do nenávratna. Do slunce východu vlaky odjížděly neznámo přesněji kam,…

poezie

Marek Šlechta – Hospůdka u parku

(exkurze do sbírky s názvem Prostomoderní Holofaust a Lucrezia Giorgia) Na kraji Kyjeva malá je hospůdka, kdysi tam přijela neznámá osůbka, lázeňský sympaťák, typický letní host, přijel sem jenom tak, čistě jen pro radost. Příjemná hudba hraje tu v pozadí, snad mohu říct, že nic zde mi nevadí, obsluha ochotná, slušná a příjemná, vše podle…

poezie

Marek Šlechta – Nekrolog u snídaně

Nekrolog u snídaně: náš život platí daně, z účtů, co ztratili jsme v Jeruzalémě rozechvěně, nakloněni k Nářků stěně, kde plakal ́s vždycky jak pláče štěně: melancholicky, patologicky dětsky, upřímně lidsky, i když nelogicky. Totiž: že úctu máš k národu, k zemi a k ženě, že refrén ten vrací se Ti nepromyšleně, že popel zabitých…