Naučili kameny dýchat Ale náš dech přeměněn na páru mozek vyměnili za soukolí ta ozubená kolečka v rozbitém orloji Vymyslili cit pro kusy plechu sami ho neschopni přetaveni setrvačností v přesýpací hodiny Prý světlo na konci tunelu Už dávno jenom samé temné jeskyně Protože tablety potažené bezmyšlenkovitostí prázdnem Přikovali nás ke skále poslušnosti myšlenky…
[ratings]
[ratings]
[ratings]
[ratings]
[ratings]
[ratings]
O autorovi: Básník, textař, pravidelný účastník projektu Emoce, na serveru Písmák.cz působí jako Muamarek. Co pro mě znamenají emoce: Způsob vyjádření, součást života, vyvážení rozumu…
Uznání. Sláva. Mamon. To je to, co nyní tě zajímá. Odmítáš bolest odmítáš city srdce ti chladne a umírá. Regule. Pravidla. Strach. Všechno krásné, co žilo, teď nezájmem tvým naříká. Ztratil se bojovník, jenž duši měl básníka. Mé srdce krvácí, jak moc mě to bolí. Však hlavu zvedám a podporu volím. Ve vizích zřím zdrceného…
Mít Excalibur, nebyl bych na boje sám, to jsi řekl. Co když však nebyl ten meč z oceli nikdy ukován? Jeho síla téměř svatá přec nemohla být jediným člověkem do majetku vzatá Legendy, příběhy mnohé o mocné zbrani mluví víš však, že ten meč nikdy nebyl ocelový? Jeho sílu nosí každý, kdo srdce má především…
V dláždění ztracený střevíček leží, komu dřív patřil, dozvíš se stěží. Přivřeš-li víčka, spatříš ve snu snad, andílka svěžího, co životem dřív tančil rád. Možná dívka roztančená, kterou volnost láká, vyzula střevíc zbytečně těžký a proměnila se ve svobodného ptáka Volná……………….. [ratings]
Co pro mě znamenají emoce: Život