Archiv rubriky: poezie

Petr Koudelka – Vzpomínka

Jsou slova, která proletí nad námi jak křídla tažných ptáků  zamávají do čtyř světových stran  a kde je jim konec  Co zbylo ze včerejší noci, už nejde si vzít  Je sychravo  nevyspalo  kruhy pod očima  kruhy na vodě  a bílá zima na krku  Chlad hlad vane za tebou  a ty se ztrácíš z lásky  už…

Petr Koudelka – A bůh byl němý

Postřelili mrtvého čistým průstřelem  odnesla to borovice  tříska vlétla do vyhaslého oka a bůh ani nehlesl  V zákopech se bojovalo na bajonety a bůh pořád nic  a zabíjely se děti  Jak je možné že ani teď nepromluvil  ten němý lhostejný bůh 

Kateřina Mrázková – JEDNOU MĚ UVIDÍŠ

Možná mě denně potkáváš v ulicích plných lidíSnad někdy zdálky zaslechneš můj smíchJdeš s hlavou skloněnou, a tak neuvidíšTouhu v mých očích zasněných Ještě neznáš moje jméno, netušíš, jak voním,Nelistuješ v seznamu telefonním Možná se jednou zadíváš, až půjdeš vstřícKončícímu létuPoslední paprsky se roztříští do světlicA ozáří moji siluetu Možná mě denně potkáváš v ulicích plných lidíSnad někdy zdálky…

Kateřina Mrázková – SBÍRKA VLČÍCH MÁKŮ

V paláci křišťálovémChvíli za chvílíRok za rokemSídlí smutní motýli Lákáš mě na cestuVstříc létuA přitom vězníš motýlyKterým jsi sebral kouzlo letu Ztichlá křídla mi nedovolíRozsvítit lampu za soumrakuPojď se mnou ven, zvu tě do políNa svoji sbírku vlčích mákůUkážu ti sbírku vlčích máků Sama sebe přesvědčujuŽe se jistě pletuŽe nejsem další motýlJehož srazíš v letu…

Kateřina Mrázková – DISHARMONIE

Hvězda se odráží z tvých očí,Nebe pohaslo a mlčíMotýl rozevřel křídla na tvých zádech,jedno slovo, jeden nádech… … a klavír zní nocí jako šum ptačích křídelTóny se trhají do tichaKouží a slábnou, až rozplynou se v mlzeA přesto dál vibrují někde v nitruPřestože tuším, co se stane,vymývám rány solíNa zápěstí mi voní Chanela láska někdy bolí,když poví…

Irena Topinková – Zpívej

Zpívej mi ptákuve starém jabloňovém saduzpívej rozkvetlými tónyzpívej mi ukolébavkuať usnualespoň k ránuZpívej svým stříbrným hlasemnebeští beránciuž spásli modř nociV mých tepnáchplyne strach a smutekNebeský lampář už hvězdy zhášítak zpívej o něčem krásnémo nadějizpívejať neusínám v pláči

Irena Topinková – Horečnaté halucinace

(Z cyklu Spoluautor horečka) Proplouvámkalnými vodami světana hranici spánku a polospánkuNebesa nade mnouzuří a burácíztrácím seve své bezmociZa zády slyším dechokřídleného časuNohavážící tunudo pouště věčnosti boří sezápasío každý další kroka žebráo několikdalších vteřin.

Irena Topinková – Strach

Rašící popínavá rostlinaovíjí srdcežaludekhlavuvyráží do všech svalů zároveňproniká do všech oblastí bytíBojím se lžía stokrát porušených slibůSlyším šelestit panikui pronikat nadějiSlyším útěšné písně beze slovnikdy napsány nebylyVšechno je najednou volnéidylickéjako první den prázdninNikdy nevímjak dlouhé prázdniny budouKolik váží vteřina strachu?

Petr Šulista – Když se mi stýská

Když se mi stýskáhladím v duchu tvé vlasylesknoucí se odrazemměsíčního svitutřpytící se stříbrem hvězdvlající v hebkých poryvech vánkuDotýkám se hadích ocásků lokenjež mi připomínají pěnivéskotačivé vlny mořeHraji si s nimilíbám v jejich pramenechnapůl skryté boltce ušíobdařené vzácným daremcitlivého slyšenía pokorného nasloucháníHladím a líbám tvou tvářněžná víčka kouzelných očíschopných podívat seaž hluboko pod kůžiztišit největší bolestmluvit…

Petr Šulista – Závistivci

Nepřátelé něhyzávistivci láskyjako vykradači hrobůnehorázně olupujíromantické snílkyo poslední zbytkypečlivě střežených iluzíVyhýbej se odmítnutým ženáma ješitným mužůmJako otravný hmyzkolem sebe neustále snášejíbezpočet vajíček nenávistiNeunesou štěstí druhýchnedokážou se smířits vlastní neschopnostíZlo je pro ně nalezeným dobrem Láska napadená rakovinou dobyčeká na zázrak

Petr Šulista – Hledáme štěstí

Hledáme štěstípo všech koutech světaPachtíme se do úmoruza elixírem životaStřídáme kamarádypřátelelásky Ani rozvod není překážkouPohráváme si marnotratněs lidskými vztahya přitom too čem snímenám mnohdy nevědomkyuniká mezi prsty