Prstíčky deště tak sladce zoufale
ťukají na kůži v hodině pomalé
V té chvíli uslyšíš vzdychání poupátek
cinknutí myšlenky, kroky dní u vrátek
Tvá krásná ruka je anděl bez ráje
sedla mi do vlasů jako pták, cuchá je
oblačné velryby plavou ti nad hlavou
nebe se spouští k nám milostí modravou
Jsou dveře k tajemství, které mne zajímá
do tebe vstupuju modrýma očima
pohanský déšť květů do vlasů padá ti
srdce mi ulítlo, ať už se nevrátí…