Ingrid Hanušová

Máš v dlaních očimáš v dlaních provázkya chodíš okolopoutáš mne plíživě do lásky…a tiskneš do mneprsty už planoucía chodíš okolokrásně jak pavouci Máš v očích dlaněmáš v očích obrázkyjdeš blíž a blížvstupuješ bez zbraní do lásky…nahý a svatýdáváš své dlanějdeš blíž a blíždát přibít se za ně

Doteky dvou myslí, úsměvy těljá kdybych mohla, ty kdybys směl…Motýli v paprsku, který pak zhasne,zmizíme, nevadí, bylo to krásné,ach kéž bych nechtěla, ach kéž bys chtěl!

Sedím na břehu večeraV rozevřené náruči jezeraSouhvězdí oken za hladinouHledí tak vlídně, vody plynou,Voňavé teplo vlasy čeříA stíny tmavnou mezi keři Čluny v černém skle zkameníPod branou hvězd hledím vstříc prameniK mým nohám pastýř vítr ženeSkleněné vlnky ukázněnéVoňavé teplo čeří vlasyCo mi to vítr říká asi Půlka citrónu nad lesyV souhvězdí Vah rozmarně pluje siZároveň…