Poezie

Marie Křížová

LIDULIDNO

Lidi lidi lidi

Všude lidi

Kudy lidi tudy lidi

Tady lidi všudy lidi

Velcí lidi

Malí lidi

Lidí se nedolidí

ZVĚRSTVA VELKOCHOVŮ

Je to jen zvěř

Říkali

A do vagónů je nahnali

Pak je popravili

Spálili

Oči zavřeli

Nos si ucpali

A po modlitbě

Pojedli

SMUTILKA

Tak obecně se cítím

jako smutilka obecná.

Stává se ze mě chluponožka čekanková

a mnohým to musí být trnem v čele

že se já  – naprosto oněměle

kácím ve vlastních stopách.

No tak copak?

Nechci být vyslyšena.

Chci vypustit

jednoho krásného jarního dne žihadlo

a zahynout.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *