Je úplňku noc a tu já mám rád, já přijdu za tebou, já chci se ti zdát. Ten úplněk má nade mnou moc, já vezmu tě s sebou, dnes je moje noc. Vesmírem ke hvězdám, na konci cesty ti polibek dám. Je úplňku noc a ty už to víš, že přijdu za tebou, že opouštím skrýš….
Za barem barmanka, černých vlasů oháňka a úsměv rudých retů. Při francouzském kupletu já objednávám kávu, přijímám úsměvu zprávu, že mohl bych být jejím dědem. Tak zůstávám jen indiánským zvědem.
Mám jí jak z kuše, říká si suše nalitá duše.
O autorovi: učitel Vším, čím bych byl býval mohl být, byl bych býval rád. Co pro mě znamenají emoce: setkání s podobně postiženými lidmi 🙂