Prstíčky deště tak sladce zoufale
ťukají na kůži v hodině pomalé
V té chvíli uslyšíš vzdychání poupátek
cinknutí myšlenky, kroky dní u vrátek
Tvá krásná ruka je anděl bez ráje
sedla mi do vlasů jako pták, cuchá je
oblačné velryby plavou ti nad hlavou
nebe se spouští k nám milostí modravou
Jsou dveře k tajemství, které mne zajímá
do tebe vstupuju modrýma očima
pohanský déšť květů do vlasů padá ti
srdce mi ulítlo, ať už se nevrátí…
(147 hodnocení, průměr: 2,32 z 5)
Loading...
Básně Inky Hanušové nemají chybu. V letošní emoci existuje někdo, kdo zřejmě je schopen poznat skutečnou poezii, jako je např. Jaro s Tebou. Jarní, milostné, neotřelé. Protože sám takové básně nedokáže, alespoň nízko hodnotí. Za mne i Zdeňka máš za 5.
Irena
Je to zajímavé, přestože není dodržena rytmika.
ˇJary Vrchli, asi už je na odpověď pozdě, ale byl jsem dlouhodobě v zahraničí a letošní emoci jsem si mohl prohlédnout až nyní. Vaše recenze mne fascinují. Zřejmě nejste schopen rozpoznat skutečnou poezii, ale ani rytmiku. Co nechápu, proč cítíte potřebu vyjadřovat se k něčemu, čemu nerozumíte a ještě si ke své nesmyslné kritice vybíráte výjimečně dobré autory, jako je beze všech pochyb Ingrid Hanušová. Zřejmě trpíte averzí vůči skutečně dobrým autorům, nebo je to závist? V každém případě je to ubohé.Jakub