Jak pomalu jdu,
spadaným listím,
v dlani svírám poznání,
teprve až zítra zjistím,
kam můj život uhání.
Až hvězdy vyjdou,
projdu kalendář,
a podtrhám jména všech,
co vzali lásce svatozář,
a nezatajím při tom dech.
Pak po kolena v rozpacích,
napíšu si vyznání,
co bych ráda od tebe,
slyšela a přeháním.
[ratings]