Marek Řezanka – Balada o naší existenci

Je doba šedi, doba bezohledná

zášť, křivdy, zloba vůbec neohromí

většina potom jménem zisku jedná

čas úzkost nezve, kdepak doba, to my

Zvláštní jsou křeče kdesi ve svědomí

učí se tupost, bumerang se vrací

neznalost, prázdno, to jsou síly hnací

konzum a faleš – to jsou naše dómy

Nemají cíle, znají marnou práci

zajatci módy zpiti v bezvědomí

 

Nátura mnohých bývá sebestředná

pak asi nelze přežít bez pohromy

marná je potom snaha stoupat ze dna

zdi, jež nás tísní, nikdo nepřelomí

Jestli si tohle někdo uvědomí?

Šíří se rychle nakažlivý bacil

vymyté mozky, digitální draci

plameny spálí všechno bez Sodomy

Nemají smysl, žijí pro legraci

zajatci módy zpiti v bezvědomí

 

Chybí zde víra, stačila by jedna

jak pouhý písek sesypou se domy

že si snad sketa něčí respekt zjedná?

To mnohem dříve dovnitř vejde chromý

Nejenom v dáli zazní četné hromy

ve válce ještě mnohý vykrvácí

Prý se tak dluh – a za co? – vlastně splácí

splácejí jiní, za svůj věčný omyl

mrtvoly v chodu, s nimi funebráci

zajatci módy zpiti v bezvědomí

 

Obraz je matný, v mlhách se nám ztrácí

Budou z nás stroje, my jsme imitací

Rodí se šrouby, matky bez soukromí

A co že zbývá při morální láci?

Zajatci módy zpiti v bezvědomí

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 hodnocení, průměr: 4,60 z 5)
Loading...
Copyright © 2018 e-moc-e z.s. | Design by ThemesDNA.com
top
%d blogerům se to líbí: